9. B
Ve čtvrtek 15.3.2012 se vydala naše třída 9. B společně s třídami 8. B, 6. A a 6. B na pracovní cestu do Letohradu. Jízda vlakem nám utekla rychle. Stále jsme si měli co povídat a také jsme hodně jedli různé dobroty. Po příjezdu do Letohradu jsme hned navštívili Muzeum řemesel. Nejdříve jsme si celé muzeum prošli (3 podlaží). Líbilo se nám, že průvodkyně jenom nemluvila. Měla pro nás připraveny soutěže, za které nám dávala žetony. Z naší třídy jich nejvíce získal Erich. V muzeu jsme viděli spoustu řemesel a dověděli jsme se hodně zajímavostí. Mnohá řemesla jsme ani neznali.
I když jsme už byli unaveni, s radostí jsme se vydali na Dětský domov. Připravený oběd jsme s chutí snědli. Při ubytovávání bylo trochu napětí, zda budeme na pokojích, jak jsme se domlouvali. Nakonec jsme byli všichni spokojeni. Učitelky se dost bavily, jak nešikovně někteří povlékali postele.
Po odpočinku nás od 14.30 hod čekaly dvě kulturní akce. Nejdříve jsme navštívili zámek. Líbily se nám portréty panovníků a povídání o hrabatech. Škoda, že prohlídka měla jen 3 místnosti. Potom následovala návštěva strašidelné jeskyně. Ta byla hodně úzká a krátká. Strašidla byla pěkná. Někteří spolužáci měli přání – vidět opravdové strašidlo.
Po kultuře konečně přišla námi očekávaná chvíle – hodinové osobní volno. Ale i na to volno jsme dostali úkoly. Měli jsme si koupit špekáčky a k tomu potřebné věci k opékání. Kdo nechtěl opékat, měl si něco koupit na večeři. Také jsme si měli zajistit jídlo na snídani. Při tom jsme si prohlédli obchody na náměstí.
Na ubytovnu jsme šli všichni společně. Zde jsme měli do večeře zase volno. Navštěvovali jsme se na pokojích, někteří se dívali na televizi a někteří odpočívali v posteli. Učitelky nás měly pod stálým dohledem.
Opékání špekáčků bylo docela dobré. Z naší třídy šli opékat všichni. Učitelce chvíli trvalo, než oheň zapálila. Ale stálo to za to. Byla sice zima, ale u ohně jsme se pěkně ohřáli. Ani nám nevadil kouř. Opečené špekáčky na čerstvém vzduchu chutnají úplně jinak, než ohřáté ve vodě.
Ve večerních hodinách nás učitelky shromáždily do společenské místnosti a museli jsme se učit plést náramky přátelství. I když to některé nebavilo, zapojili se téměř všichni. Dokončit náramek se podařilo jen několika žákům.
Pak jsme se mohli chvíli dívat na televizi a následně se připravovat ke spánku. Učitelky to s námi neměly lehké. Jelikož jsme byli ubytovaní ve dvou patrech, dost se naběhaly, než se jim podařilo nás zklidnit. Někteří ze třídy usnuli brzy. My jsme si potichu povídali na pokoji o strašidlech a o posmrtném životě. Bylo to dost zajímavé.
Ráno jsme si sami chystali snídani. V kuchyňce nad námi opět bděly učitelky. Potom následoval úklid pokojů. Po osmé hodině jsme se vydali na nádraží. Na zpáteční cestě jsme třikrát přesedali. Vadilo nám, že všechny vlaky byly plné a většina žáků musela stát. Také se nám moc nelíbilo, že po příjezdu jsme se museli vrátit do školy. Byli jsme dost utahaní. Ale při povídání o prožitém výletu jsme konstatovali, že to byl krásný výlet.