6. B
Jednou přišla paní učitelka do třídy a řekla nám, že má pro nás překvapení – výlet do Letohradu, kde navštívíme muzeum řemesel.
Tento výlet bude i přes noc a my se už začali těšit. Konečně nastal den našeho odjezdu.
Po delším cestováním, které jsme si zpříjemňovali různými hrami, povídáním a také ochutnáváním dobrot od maminek, jsme dorazili do místa pobytu – Letohrad. Ještě nás čekalo ubytování a skvělý oběd a mohli jsme vyrazit na prohlídku města a především muzea řemesel. Při prohlídce města jsme viděli zámek, kostel Svatého Václava a krásné náměstí. Po té jsme dorazili do muzea řemesel ( Verča a Denisa ).
Muzeum řemesel bylo otevřeno 18. května 2000. Je umístěno v památkově chráněném areálu Nového dvora z roku 1750. Plochu 1650 m2 je největším muzeem svého druhu v ČR. Zahrnuje více než 50 ucelených expozic řemesel a živností z období 1840 – 1930. Kromě relativně známých profesí, jako je truhlář, či řezbář, prezentuje i práci kovotlačitele, koláře, bednáře, šindeláře a mnoha dalších. Mezi nejzajímavější exponáty patří vyřezávaný mechanický skanzen řemesel, mechanické dílny, pilnice se třemi funkčními katry a 100 let stará školní třída s ukázkami národních krojů. V expozici vozovny je možné si prohlédnout nejrůznější historická vozidla.
V muzeu se nás ujala příjemná slečna průvodkyně, která nás seznámila s programem který má muzeum pro nás žáky. Naším úkolem bylo co nejpozorněji poslouchat a zároveň pozorovat expozici, abychom mohli odpovídat na otázky a sbírat žetony. Tyto žetony nahrazovali mince. Na závěr bylo vyhodnocení odpovědí a opět získání mincí.
Naše skupina dostala diplom – řemeslnický list ( Petra S., Denisa H. ).
Během prohlídky jsme měli možnost srovnávat naše znalosti o povoláních, které jsou v současnosti, a se kterými se pravidelně seznamujeme ve škole, s řemesly které byla dříve. Nejvíce nás zaujalo jaké dříve používala potřeby kadeřnice, jaká byla dříve pokladna v obchodě, s čím pracoval obuvník nebo švadlena ( Verča a Jirka ).
Po cestě zpátky jsme si ještě prohlédli zámek a park, ve kterém byla strašidelná jeskyně. Odměnou za naši práci bylo posezení v cukrárně na náměstí. Po návratu jsme si sami v kuchyňce připravili večeři, která nám moc chutnala.
Večer jsme se všichni sešli v klubovně, a společně za pomocí p. učitelek jsme pletli náramky přátelství. Ačkoliv jsme se těšili na noc strávenou mimo domov, byli jsme tak unavení, že jsme neměli myšlenky ani chuť na nějaké lumpárny.
Ráno jsme posnídali a spěchali na vlak, který nás odveze domů. Cesta nám uběhla, neboť jsme si měli stále co povídat – zážitků z pobytu bylo hodně.